Cíl v Rusku bylo projet tuto zemi co nejrychleji a získat čas na vyřízení víz pro Turkmenistán v Ázerbájdžánu. Už za Ukrajinskými hranicemi jsme tedy Šuplíkem najeli na federální silnici, po které jsme chtěli přejet až do Dagestánu, na hranice do Baku. První týden jsme skoro celé dny trávili na silnici a říkali jsme si, že z Ruska ani nic neuvidíme. Opak je nakonec pravdou. Rusko je opravdu veliká země a my jsme alespoň letem světem mohli zaznamenat rozdíl v měnící se krajině, jednotlivých republikách, národech a samotných lidech. Díky tomu, že jsme na konci naší cesty v Rusku zjistili, že není možné překročit hranice po souši, protože hranice je určena pouze pro místní, strávili jsme v Rusku o týden déle, najeli dalších 700km navíc a ještě strávili příjemné dva dny na nákladní lodi, která nás do Azerbajždánu přepravila.
Při příjezdu na Ukrajinu ze Slovenska jsme minuli Zakarpatskou Rus. Takové hezké ukrajinské Beskydy. My ze silnice jenom litujeme, ze jsme se v nich nemohli zastavit a na dva tři dny si neudělali výlet do hor, mezi chalupy a do lesů. Říká se o nich, že to je snad jediný prales Evropy.
Šuplík je naše expediční vozidlo. Jedná se o Subaru Libero E12 rok výroby 1993. Po krátkém rozhodování o nejvhodnějším vozítku pro náš podnik, jsme ho v lednu 2009 za slušných 20.000Kč pořídili. V té době měl najeto asi 170.000Km a krom prasklého víčka rozdělovače, díky čemuž se ním nedalo jezdit za mokra, byl téměř v perfektní kondici. Víčko jsme vyměnili a od té doby jsme s ním najeli víc než 2000Km bez jediného škytnutí. Výborně se nám osvedčil v zimě v Jizerských horách při lovu našeho utečivšího zrzavého psa Zipa. Tam, kde ostatní majitelé luxusních limuzím se zoufalstvím v oku přemítali jak ten shluk řetězů nasadit na kola, my jsme se zívnutím projížděli. Pro neznalé připomínám, že se jedná o vůz s náhonem na všechna čtyři kola. Hned jak se oteplilo, pustil jsem se do expedičních úprav. Nejprve jsem vymontoval zadní sedadla a přední sedačky vyměnil na vrakovišti za jiné, méně prosezené. Poté jsem poprvé v životě uchopil svářečku a za vydatné pomoci umělce Pánvičky svařil luxusní velkoobjemovou zahrádku, za kterou by se nemusel stydět ani Land Rover. Bohužel, při montáži zahrádky jsem pošramotil elektrické vedení, takže Šuplík musel do servisu. Při té příležitosti jsem mu nechal namotovat i přídavná světla. Šuplíku moc sluší! No a nakonec strýc z Hatí svařil konstrukci postele, abychom se měli se Žížalou v noci kde uvelebit.
Několik čísel pro technické šťouraly:
1983 - 1993 E10/E12
1993 - 1997
Rozměry (d x š x v):
3425 × 1430 × 1885 mm
3255 × 1415 ×1925 mm
Motor:
OHC řadový tříválec uložený nad zadní nápravou
Objem
997/1189 cc
1190 cc
Max.výkon
50/52 LE
54 LE
Pohon:
trvale vzadu, možné zapnout i přední
Hmotnost pohotovostní:
905/920 kg
980 kg
Hmotnost maximální:
1395/1395 kg
1600 kg
Maximální rychlost:
120 km/h
128 km/h
Karosérie:
pětidvéřová dodávka s nosným rámem šesti- až sedmimístná
Po jejím narození zkrátil otec batikovaný límec a dlouhé vlasy, prodal Jawu 350 a svět projel i přesto, že se "nesmělo".
Motorka sice není její gusto, ale povalovat se na pláži je tak trošku nuda. V době flegmatické puberťačky vyjela s pokynem kamarádky "vše zařídím, přijd k autobusu" na pracovní pobyt do Itálie a o pár let později už s vlastním odhodláním do Ameriky. Následovala dovolená v Číně a svět se otevřel :). Adrenalin ochutnává brčkem po malých douškách, ale malé množství neškodí v žádném věku. Miluje knoflíky, plavání, seafood a českou slivovici.
Knoflík
Po roce stráveném v Missoury, kde jako student zažil největší dobrodružství potopenou jachtu pod tíhou vlastního majitele, byl odhodlán vyjet konečně tam, kam ho to táhlo nejvíc. Do hor. Pro každého chlapa zůstanou nejlepší okamžiky jeho života ty, které prožil s kamarádama. A právě touhle srdcovkou je Kyrgystán a Kamčatka. Následovala kerouakovská cesta stopem do Maroka a horolezecká dovolená v Thajsku. V životní fázi motorkáře se vydává napříč Vietnamem na stroji Minsk 125 a po vlastních nohách projíždí Laosem. Miluje žížaly, hory, La Casa Blů a české pivo.
K prohlížení fotek na našem webu doporučujeme používat
3.4.2010 - Česko, Praha. Konečně doma! Aklimatizujeme se a čelíme tvrdé realitě.
28.3.2010 - Indie, Varanasi, Agra, Dilli. Posleni tri destinace Indie, posledni prejezd mysim vlakem, posledni spina sveta a posledni indicke jidlo. 3.4.2010 letime na velikonocniho zajicka domu! :]
19.3.2010 - Opet Indie, Andamanske ostrovy, Havelock Island. Bambusova chyse, potapeni, snorchlovani, koraly, karety obrovske a k veceri spousta ryb.
13.2.2010 - Thajsko, Bangkok. Opravdový začátek odpočinku!! Moře, sloni, koktejly, rodičové ;). (na Žížale budou brzo fotky z Indie, skluz v deníku se budeme snažit trošku dohonit :O...)
1.02. 2010 - India, Goa. Mame novou posilu tymu a poradne jsme to oslavili s panem Hulkou! Pripravujeme se na bezstarostnou jízdu :)
25.1.2010 - India, Bombaj. Teplo!!!! 30C!!!! A jsme v soku! :]] Bombaj je indicky krasna, zadne hormady odpadku, ale morsky vzduch, palmy, budovy z kolonialnich let - tady se zastavil cas ve "starych dobrych 30-tych letech".
18.1.2010 - India. Dilli. Tak jsme tu a zadny sok jsme neutrpeli, zatim jen vice lidi a vice odpadku. Je to tady sama riksa, stara bugatka, chlapi v suknich a zastydli hippici. Zitra se jedeme podivat do Haridwaru na nabozensky festival, ktery se kona jednou za dvanact let a krome nas tam bude par milionu Indu. Namasteeee...
17.1.2010 - INDIAAAA! Na hranice riksou! Splnili jsme si nas prvni prazsky cil - dojet do Indie po zemi :] Cekame na vlak do Dilli. A jeste fotky z Kathmandu
10.1. 2010 - Nepal, stale Kathmandu. Cekame na viza do Indie. Muzete se podivat na fotky z hor. Annapurna a Namche bazar.
5.1. 2010 - Nepal, potreti Kathmandu. Novy rok v Namche, vylety v Khumbu s vyhledy na Mt. Everest a dalsi zasnezene osmitisicovky. Po trech letech zasnezene udoli a deti, co lyzuji v holinkach na zahnute gumove hadici. A konecne nejake fotky z Tibetu.
28.12.2009 - Nepal, zpet Kathmandu. Vyskrabali jsme se do sedla Annapurny 5400 m.n.m. :]. 160km, od bananovnikovych listu az po snih a fujavice. Zakoupeny letenky vrtulovym letadylkem nad stity hor a chystame se na dalsi trek v okoli Namche Bazaru s dalsi podivanou na Mt. Everest.
VÁNOČNÍ SVÁTKY - kolem Annapurny -Přejeme všem krásné Vánoce a úspěšný vstup do Nového roku 2010! :)
9.12.2009 - Nepál, Kathmandu. Base Camp Mt. Everest - spaní v klášteře v 5000m.n.m. Pohledy i se známkou s osmitisícovkami, Kathmandu a indické brambory.
30.11.2009 - China, Tibet, Lhasa - 3680 m.n.m. Tak jsme tady, Nicmene kam se Lhasa hrabe na Litang a proto znovu opakuji, Tibet je mrtvy,Sechuan je Tibet. 5000 m.n.m. ve vlaku a zvacejici klokan. A jak jinak - zima a jak jinak - zadne topeni.. BTW - trochu zajizdka, nezda se?
21.11. 2009 - China, Secuan, Kanding - 2900 m.n.m.. Snih, minus 10 a Cinan stale netopi. Bile mesto pod 7000-tisicovkou. Dalsi cast fotek z Ciny-Yunnanu.
18.11. 2009 - China, Secuan, Litang - 4000 m.n.m.. Tibet je mrtvy, Secuan je Tibet. Nejvyse polozene mestecko Ciny - 4100mnm. Nepravidelny dech, tibetsti "indiani". Sky burial. Tibetska svatba. Tasi dele....
14.11.2009 - China, Yunnan, Zhongdiang, Shangri-la - 3200 m.n.m.. Stare mestecko se spejlickama, chutname ryzovou grilovanou placku a k veceri cervene vino v hospudce s kamny - Cinan na ne kouka jak kdyby je v zivote nevidel! Zacina nam opet zima...
12.11.2009 - China, Yunnan, Lijiang - 2400 m.n.m.. Cinsky cirkus s diskotekami a drahymi hospodami. Srkame nudle na predmesti trznic a kochame se pohledem na stare cerne taskove strechy. Dalsi cast fotek z Ciny.
9.11.2009 - China, Yunnan, Dali- 2200 m.n.m.. Turisti, turisti, turisti. Nasel jsem jedine dziny do kterych se vejdu. První část čínského deníku.
2.11.2009 - China, Yunnan, Jinghong. Kokrouc na spejli, laoske pivo a vylet do dzungle.
30.10.2009 - China, Yunnan, Gui Lin. Horko, vlhko, prvni palmy. Mesto Zelene reky, co voni jihem, tlustym planktonem a pecenymi potvorami na chodniku.
27.10.2009 - China, Shanghai. Devka orientu, Pariz vychodu. Nocni prochazka v zarivych neonech a zitra vecer nas ceka 26 hodin hard-bedem na jih.... První fotky z Číny.
18.10. 2009 - Ciiiiina, Peking. Kachna, kastany, orisky, Mc Donalds, U nudleeeee. A uz to frci :]
Expedice 2009 / 2010
Cíl v Rusku bylo projet tuto zemi co nejrychleji a získat čas na vyřízení víz pro Turkmenistán v Ázerbájdžánu. Už za Ukrajinskými hranicemi jsme tedy Šuplíkem najeli na federální silnici, po které jsme chtěli přejet až do Dagestánu, na hranice do Baku. První týden jsme skoro celé dny trávili na silnici a říkali jsme si, že z Ruska ani nic neuvidíme. Opak je nakonec pravdou. Rusko je opravdu veliká země a my jsme alespoň letem světem mohli zaznamenat rozdíl v měnící se krajině, jednotlivých republikách, národech a samotných lidech. Díky tomu, že jsme na konci naší cesty v Rusku zjistili, že není možné překročit hranice po souši, protože hranice je určena pouze pro místní, strávili jsme v Rusku o týden déle, najeli dalších 700km navíc a ještě strávili příjemné dva dny na nákladní lodi, která nás do Azerbajždánu přepravila.
Při příjezdu na Ukrajinu ze Slovenska jsme minuli Zakarpatskou Rus. Takové hezké ukrajinské Beskydy. My ze silnice jenom litujeme, ze jsme se v nich nemohli zastavit a na dva tři dny si neudělali výlet do hor, mezi chalupy a do lesů. Říká se o nich, že to je snad jediný prales Evropy.
